Knihy, které jsem v poslední době četla

5. června 2017 v 14:31 | Simona |  Den za dnem
V poslední době jsem se konečně dostala i ke knihám, které nespadají do sekce "odborné". Hltala jsem je jedním dechem ve vlaku, doma, v tramvaji i v parku. Slova v knihách pro mě mají velikou moc!


P.S
Kniha od Aničky G. je výborná pro odreagování, taková skvělá kniha na cesty plná lásky i něhy. Okouzlila mě svojí ženskostí a půvabnou hrou se slovy. Ilustrace skvělé a celkově je kniha plná ženskosti. Doporučuji všem, kteří se chtěji odreagovat či nabít pozitivní náladou.

Život je jinde
Od Milana Kundery vtahuje do děje mladého (dle mého názoru slizkého) malého, mladého a později staršího muže v příběhu se zvraty a situacemi, které jsem nečekala. Četla jsem ji před pár měsíci a docela ji zhltla, ale teď zpětně hodnotím spíše styl psaní M.K, který miluji, jako strhující, ale nenaplněné.

Jako v zrcadle, jen v hádance
Miluji spisovatele Josteina Gaardera, takže když jsem objevila jeho knihy v knižním výprodeji ve skladové hale Jeneč, ani vteřinu jsem neváhala. Kniha je to tedy dětstká s nadějí a očekáváním smrti. Je ale napsána mile s Boží přítomností. Četla jsem ji jen po večerech před spaním na odreagování a zalíbila se mi.

Zázračný úklid
Tak tuhle knížku od Marie Kondo jsem obdržela jako Vánoční dar. Nicméně, nijak mě nezaujala a vlastně už na první straně zklamala. Nejsem úplně nadšenec do knih - návodů, jak žít a východní filosofie je mi taky tak trochu cizí. Takže asi tak k loňskému besteleru. Ale.. musím se zmínit od scéně z Gilmorový děvčat (nové série), kdy se matka Lorelai, Emily, po smrti svého manžela řídí touto knihou a třídí oblečení! Tuhle scénu miluji, a tak dám asi Marií Kondo ještě jednu šanci někdy v blízké budoucnosti.

Pnin
Můj klasik Nabokov, který si mé srdce získal Lolitou si touhle knihou moc čtenářů nezískal. Kniha je příběhem o jednom zchátralém vysokoškolském profesoru, který toho za svůj život mnoho promrhal a příliš se neinicioval, a tak ve stáří je zatrpklý a sám. Kniha sama o sobě nezaujme, ale ani neurazí. Spisovatelův styl psaní je ale stále identicky skvělý!

Paměti pana vikáře Šedého
Ač jsem tuto knihu četla pro školní potřeby, zamilovala jsem se do ní i do života pana Šedého.
Jeho život plný zážitků, pomoci, obětování se i milování Boha je pro mě inspirací pro mnohé dny. Tuto knihu doporučuji všem, kteří mají rádi deníkové zápisky (já je miluji) a chtějí se dovědět něco o evangelické církvi a jejím působení u nás i v některých blízkých zemích. Někdy se v knize životní události opakuji, ale vzhledem k tomu, že ji psal v pozdním věku ze svých deníkových vzpomínek a postupně se tak snažil poskládat svůj životní příběh, je to pochopitelné a vlastně vůbec ne na škodu.
Ps: Pan Šedý zachránil mnoho dětí z českých zemí v Rusku a na Ukrajině ( ještě před druhou světovou válkou), takže po ni sáhněte i jako po školní četbě.

A co budu číst ve velných chvílích v následujících týdnech?

Mám rozečtenou Nahou ženu na střeše od P. Remeše, připravené Židovské legendy z Prahy a chtěla bych si přečíst ještě nějakého Nabokova a doplnit tak svou sbírku. A nesmím zapomenout na Františka Gellnera a jeho povídky a satiry - na ty jsem obzvláště zvědava.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 5. června 2017 v 16:51 | Reagovat

:-) a hned má člověk tipy na čtení..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama