áááá týden

12. srpna 2016 v 20:16 |  Den za dnem
Je konec! Je konec tohoto náročného leč moc pěkného týdne. Příměstský tábor se vyvedl. Mám z něj dobrý pocit. 13 dětí, někdo nový někdo starý a někdo do táborového věku musí teprve dorůst. 5 dní chození, neustálého odpovídání na otázky a řešení sourozeneckých krizí. Poznámka pod čarou: až budeme mít svoje děti, rozhodně nebudou podnikat aktivity společně.

Poznámka pod čarou 2: až budete chtít jít do Technického muzea, sežeňte si 12 dětí. 12+ 2 dospělí = 300 kč. V běžném ceníku je 1 dospělý = 190 kč. Petřín : 13 dětí, 2 dospělí = 360 kč, běžný ceník 1 dospělý = 120kč. Hm..

A teď mimo čáry. Týden to byl náročný. Ještě jsem si k táboru přivzala jedno dítko do domu. Mojí milovanou holčičku. Dnes už má 5 roků a je to velká cácorka. Poznala jsem jí, když jí bylo pouhých 14 měsíců. Byla malé babetko, které jsem hlídala za prašule. Posledních několik let jí ale jednou za čas hlídám dobrovolně. Možná bych byla ocohtná i něco zaplatit. Každý den jsem po páté šly společně k nám domů. Celé náročné dny zvládla s přehledem a večer si ještě krásně hrála. Včera večer jsem jí láskou málem snědla. Několikrát jsem posílala H.-íčka, aby se na ní šel taky podívat a nasál torchu rodičovské chutě, ale on se kouknul udělal hm roztomilá a šel si pustit Big bang theory. A já se mohla pominout. Společně jsme poslouchaly pohádku a ona se na mě dívala. Ten nevinný a bezbranný výraz. Ano. Moje hodiny začaly odbíjet! Áááá...

Ale abyste si nemysleli, že to je všechno jen růžové. Každý den jsem ulehla kolem deváté a v šest už byla na nohou. Obdivuji každou mámu, která chodí do práce a pak má doma děti! Tahle ženská emancipace se mi vůbec nezamlouvá. Sice můžeme pracovat jak chceme, ale doma začíná nový kolotoč. To já nebudu dávat. Fakt. Tenhle týden jsem byla vyždímaná jak hadr na podlahu a dneska jsem ráda, že už je to za mnou! Nikomu se nic nestalo, viděli jsme mnoho pěkného, zajímavého, užili si legraci, pookřála jsem nad roztomilostí dítěte hrajícího si ve vaně a teď šupky do našeho světa, kde jsme zatím jen my dva.

Co jsem se v tomto týdnu naučila ?
- že jsem prý světonápravná ( a nechci být)
- že jsou lidé různí a je to správně
- že je svět plný různých možností, ale všichni jsme stejní
- že musím více podporovat chlapskou pedagogickou část populace




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama