Pátek a sobota

23. dubna 2016 v 19:24 |  Manželský život

Pátek
Pátky mám posledních pár týdnů volné. Na učení. Takže.. otevřu knihu, zavřu knihu, otevřu knihu, vytírám, zavírám knihu, vařím, otevírám knihu, jdu na kolo, čtu si v knize a ve finále ji zavírám se vztekem z vlastní neschopnosti toho Kanta pochopit.



Na kole jsem se cítila jak Alenka v Říši divů nebo možná spíše jako Kryštof Kolombus. Rozhodla jsem se jet jinou cestou než jsem se svými skoro autistickými sklony zvyklá. A byl z toho famózní výlet. V Tróji za mostem doprava se ukázalo jako skvělé rozhodnutí. Nikdy jsem tam nebyla. Málem jsem tedy sejmula nějaké psisko.. on koukal, já koukala, ale nakonec dobrý kynutím hlavy mi naznačil, že už se s tím šokem vyrovnal a já jela dál. Vyjela jsem někde za Holešovice, kde se staví.. ach.. tam se tak staví! Zapsala jsem si : " Musím se zeptat Honzi kolik milionů má na účtě a jestli si koupíme byt tady." Pravděpodobně někoupíme, ale i tak jsem si to tam projela. Pro jistotu. Kdyby přeci jen náhodou..

Upekla jsem. Jenže blbě. Je to dobré, ale nemohla jsem najít formu na bábovku, tak jsem to šoupla do formy na dort. A to byla chyba. Zásadní chyba. Nakonec to dopadlo tak, že jsem to rozkrájela na čtyři kusy, šoupla do trouby na dalších x minut a to byla taky chyba. Spálila jsem vršek a a okraje byly docela na tvrdo.

Palačinky z žitné mouky nebyl taky úplně dobrý nápad. Ještě, že na couscousu s tuňákem toho nejde moc zkazit!

A taky už mi to docela roste. Ikea bedna, hlína z teska a semínka salátku celé smíchané a postavené na zdi ve dvoře. Čekám, kdy se někdo ze sousedů ozve, že to tam nemá co dělat. Ale zase si říkám, že krabice 20x30 cm na zdi před naším oknem by nikomu překážet nemusela. Uvidíme..

Sobota

V 6.40 ( asi zhruba) oznamuji svému nemilému manželovi, aby ještě odpočíval. Nevím co dělal, ale já odpočívám AŽ do 8.30! A to jsem už po několikáté buzena. Nechápu! Nechápu! Po třetí a navěky nechápu! Jak může dobrovolně jedinou sobotu v tomto měsíci, kdy nemusíme nikam vstávat vylézt z postele před 10?! Já vylezla taky. Koukala jako sůva - usuzuji z manželových reakcí a otázek, které mi pokládal. V 9 nebo těsně po deváté jsme už na kolech a jedeme směr Mokropsy. Ztuhlé tělo odmítalo poslouchat. Myslím si, že až do té desáté nehodlalo vstát. Ale cesta byla fajnová. Nikde nikdo! Návštěva v novém kouzelném domku našich kamarádů. Super. S nadšením a elánem odjíždíme. Po asi 5ti km mi Honza oznamuje, že začíná mít hlad. Šlapu do toho co můžu. Nachystaná vyhnout se jakémukoli případnému hlado-konfliktu. Hladový a nevyspalý chlap je podle mě horší než 28 dětí ve třídě! Zabloudili jsme jen jednou a jen na cca dva km. Proti nám jezdí mnoho lidí.. jak je tohle možné? Aha! Normální pražáci vstali v normální hodinu a vyrazili na výlet mimo Prahu směr Beroun. Má to jednu výhodu. Převážnou část cesty jedeme samy.

K obědu včerejší cuscus a polévka z pytlíku - já měla s označením: Vím, co jím. Akorát tu ležela asi dva roky. Tak vlastně moc nevim. Cpali jsme se tou dvě hodiny pečenou bábovkou! Zacukrování docela pomohlo.


A teď? Odevzdávám práci s názvem e.teorie Kant! WAW! Jak je tohle možné? Tolik dní lopoty nad jednou knížkou a je to hotové! Doufám teda. Trochu dělám, že tomu rozumím a odevzdávám to do internetové odevzdávárny a toužím mít to splněné.

Tomu říkám manželský život. Pěkně každý v jedné místnosti a píšeme své školní práce! Nevím, jestli to beru jako utrpení. Spíše asi ne. Nebo jak co asi. Ale i tak jsem si vzpomněla na Korintské a jejich povzbuzení (určitě jsem si to zase vytrhla z kontextu, ale to mi teď nevadí): Mámeli soužení, je to k vašemu povzbuzení a spáse, docházemeli útěchy, je to zase k vašemu povzbuzení, to vám dá sílu, abyste vydreželi stejné utrpení, v jakém jsme my. Korinstkým 1, 6


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nancy Nancy | Web | 24. dubna 2016 v 11:41 | Reagovat

nj, Kant by sa mal volat skor Cunt.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama