Temnota ve světle

26. března 2016 v 21:42 |  Manželský život


Nejdříve jsem chtěla psát něco veselého, vtipného, povzbudivého, ale po první větě jsem zjistila, že je to tak depresivní téma, že nevím, jak jinak než smutně to pojmout. Ve středu jsem napsala asi tři věty. Ve čtvrtek k tomu pár vět dopsala a teď jsem to celé smazala. Takhle by to, Símo, nešlo!



Hmm.. a nakonec právě teď zavírám oči, osamocena v našem pražském bytě přesně půl roku po svatbě, z youtube mi hraje Ellie Goulding a její výběr. Zavírám oči a vracím se. Vracím se zpět do minulosti. Před očima mi vyvstávají zcela živé obrazy mého života. Jsem právě tam, kde být chci. Je to.. kouzelné, fascinují. Jsem zpátky na konci ledna loňského roku, kdy se mi život měnil před očima. Jsem na místě, které miluji. Znovu mi vyvstávají obrazy. Schovávám si je. Otevírám šuplík jménem "Minulost" a všechno si tam pěkně za podkresu hudby Ellie ukládám. Skoro jako v nějakém Hollywoodském filmu, což? Jenže, aby to mohlo být správně americké musí tam být nějaké to "ale". Tohle ale se může jmenovat Temnota.

Včera mi náš vikář O. připoměl slovo tma, pojetí a význam. V Bibli není tma (temnota) nic moc pozitivního (někdy je až strašidelná). Jako dítě (i teď!!) jsem měla ze tmy strach (a to jsem tehdy Bibli ani nečetla). Bála jsem se strašidel (možná i teď se bojím příšerek pod postelí a spím tak, aby mi ani píď peřiny nekoukal přes okraj). Sama doma ve tmě šílím šílenou šíleností. Ikdyž už na strašidla převážně času nevěřím, tak se samoty ve tmě raději vyhýbám.

Ta temnota se ukrývá ve vzpomínkách a v chybách, které jsem dělala ( a dělám). Jenže i přesto, že jich bylo mnoho (těch chyb), tak vím, že teď tu nejsou a už je nechci mít. Myslím si, že naše temnoty jsou s námi každý světlý slunečný den ukryté a vylezou zrovna, když je nejméně chceme. Ale pořád je to jen tma. Zmizí, když rozsvítím. Není tu, když svítí slunce. Její existence jsem si vědoma, ale nenechám se prostoupit strachem z ní, protože země se zase otočí a bude světlo a když budu chtít, nechám si rozsvícenou lampičku a žádnou temnotu už sem nikdy nepustím. A když si tak procházím verše z Bible se slovy tma nebo temnota. Vidím jeden, který mi poskytuje jistou naději...


Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. Gn 1, 2

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Černý Anděl Černý Anděl | Web | 27. března 2016 v 17:34 | Reagovat

Temnota je, dá se říci, všude a my jsme světla :-) Musíme proti temnotě bojovat a nenechat se jí zastrašit. Pěkný článek!

2 Síma Síma | E-mail | Web | 28. března 2016 v 17:40 | Reagovat

Díky:)

3 Madame Luc Madame Luc | Web | 28. března 2016 v 23:27 | Reagovat

Já si říkám, že temných stínů bych se neměl bát, protože ukazují, že jsem blízko světla :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama