Statut : Manželka

9. února 2016 v 17:52 | Simona |  Manželský život
Tak jo. Vzali jsme se.
Už v září.
Jsem teď právoplatná manželka. Moc nevím, co s tím. Je mi 25. Přesněji. 25 a kousek. A jsem manželka. Jsem z toho samozřejmě patřičně v šoku. Moc dlouho jsme se neznali. Mám být konkrétní? Vzali jsme se po 8 měsících chození. Ne! Nejsem těhotná. Jen se tak moc milujeme!

Svatbu jsme plánovali asi 3 měsíce. Hmm.. fajn. Reálně to byl asi měsíc a půl. Ten měsíc a půl předtím jsme si tak rozvrhovali co, kde a jak. A hlavně jsme se věnovali našemu chození. Byli jsme spolu tak krátce a bylo léto!

Ne. Nepanikařila jsem. Tedy, asi jsem trochu panikařila. Možná hodně. Hlavně ve chvíli, kdy jsem se šla pokouknout po šatech. A kdy máte termín? Povídala pani. Až v září. Odpovídám s úsměvem. To máte za 4 měsíce! Tak to nevím, co vám budu moci nabídnout. Po hodině a půl jsem odcházela a byla v šoku. Ty ceny?! Kvůli jednomu dni?! A to, co se mi líbilo už nebylo pro můj termín volné a to, co se mi vůbec nelíbilo bylo volné pořád. Jasně. Tak se prostě vdám v konfekci. Uklidňovala jsem sama sebe.
Po několika podobných návštěvách svatebních salónů jsem to vzdala a rozhodla se půjčit si přenádherné svatební šaty od kamarádky, která měla svatbu loni. No co.. jednou jsou to svatební šaty ne?!

Svatba se přibližovala.. A víte jaká byla? Dokonalá!
Dokonalá byla i příprava, které jsem se účastnila tak napůl. Práce a škola mě na začátku září trochu vyčerpaly. Termín na konci září se nezadržitelně blížil. Můj báječný skoro manžel zařídil snad všechno. Vůbec jsme neřešili hňupiny a byla to ta nejlepší svatba na světe! Jistě. Však byla naše!

Vlastně nejdéle jsem si sháněla boty! Ach! Já tak nemám ráda nakupování bot. Ale mé drahé kamarádky to vydržely a boty jsme pak společně koupily. Nádherné boty! Týden před svatbou.. Den před svatbou jsem se rozhodla v nich ujít větší kus cesty než doma v kuchyni. Ten podpatek mě děsil. To jo. Ale zase nejsem žádné béčko a podpatky, když už musím, zvládám. Jenže moje paty nezvládají jen tak ledajaké boty. Do teska jsem došla. To jo. Ale zpátky jsem měla vytetované boty do paty. Vedlě mě se procházela má svědkyně Marta ve svých nových botech z Améériky, ze které se pár dní před vrátila a povídala mi o tom, jak se v nich zcela vznáší : " dívej.. já létám" prohlásila, když jsme právě míjely Dm na Arbesáku. Jo! To bylo i na mě trochu moc. Boty jsem zula a domů došla bosky s dírou na patě. " Ale já se zítra vdávám" lamentovala jsem nad tou pohromou. V hlavě mi běžela představa, jak jdu bosá uličkou v kostele. Paráda, že?

The big DAY

Bosa jsem nešla. Dm a jejich geniální náplasti fungují! Juchůů! Vlastně.. ze stresu jsem o té obří díře ve své patě ani nevěděla! Mám i fotodokumentaci. Pro jistotu. Kdyby mi to někdo někdy nechtěl věřit. Do těch obřích, nádherných šatů mě dostávaly dvě - skvělá sousedka a Maya, od které šaty byly. Nešlo to.. a pak to šlo. A bylo to WAW! I tatík zíral:)

A jelo se..

V autě na mě vyskočil PAVOUK z těch nádherných šatů, které jsem dokonale courala po zemi. Táta mě chtěl vysadit na mostě. Po dvojím objetí kostela jsme přeci jen vystoupili. Táta povídal, že není problém.. že můžeme tu drahou svatbu klidně zrušit, odvolat těch asi 160 lidí a jít na pivo, ale jestli se okamžitě neuklidním, že mi dá pár facek. Tak jo, tak jo, tak jo.. tak jdem.

Hmm... jdem. Spíše jsem si tak jako proběhla uličkou a pak frr frr a bylo.
Nechápu, jak se to pak všechno semlelo,ale byli jsme svoji a začal nám nový život. Pro nás opravdu zcela nový život! Někdo se mi nastěhoval do skříně! Z mého pokojíčku se stala NAŠE ložnice a z bytu, kde jsem doteď bydlela s taťkou se stal rodinný byt Ma.. Ale to je jiné vyprávění.

Tohle všechno se stalo před svatbou. Seznámení, osm měsíců chození, zasnoubení, plánování... A to, co se děje teď je ještě lepší. Fakt. Věřte mi. Není to vždycky úsměvné nebo pozitivní, ale stojí to za to.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Emma Emma | Web | 10. února 2016 v 20:54 | Reagovat

Páni. No gratuluju. Hlavně ať při tobě zůstává všechno štěstí světa. Pokud budeš psát poznatky z manželství, máš ve mě věrnou čtenářku :) já jde s přítelem 4 roky. O svatbě ani dětech neuvažujeme. Cestujeme a užíváme si co to dá. Ale nejspíš mě to taky čeká tak se tady můžu inspirovat.

2 Síma Síma | 12. února 2016 v 18:37 | Reagovat

[1]:

Ahoj Emmo,
pokusím se psát poznatky manželství.. už jich pár mám, ale musím je sepsat a dát do nějaké formy:) Takže se určitě můžeš těšit!
Jestli jste s přítelem spolu 4 roky, tak máš můj obdiv! Kde všude cestujete? :-)
S.

3 V V | Web | 9. června 2016 v 13:25 | Reagovat

Jů. Nejsme jediní šílenci široko daleko :-)

Bereme se po roce chození (30. 7. Máme to za pár.), po půl roce jsme začali plánovat svatbu...

Asi se sem budu vracet pravidelněji. :-)

4 denikmanzelky denikmanzelky | 9. června 2016 v 14:33 | Reagovat

[3]: Tak to gratulace veliká! Užijte si to!:)

5 V V | Web | 11. června 2016 v 12:55 | Reagovat

[4]: Děkujeme! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama